Helverova noc




Napsal: Ingmar Villqist
Překlad: Jiří Vondráček
Režie a scéna: Lukáš Burian
Hudba: Zdeněk Urbanovský
Kostýmy: Miluška Sýkorová
Foto: Filip Müller
Hrají: Anna Kulovaná, Milan Enčev

On, ona a venku pogrom. Co všechno ještě musím podstoupit, abych se stal opravdovým ČLOVĚKEM. Strhující drama od talentovaného dramatika situované do období konce třicátých let.
„………a tehdy jsem potkala tebe, Helvere….. Seděl jsi v takovém modře pruhovaném pyžamu na staré litinové lavici pod stromem v té aleji….. Díval ses před sebe, kýval jsi nohama a tak zvláštně,blaženě ses usmíval…… Začali jsme si povídat, pamatuješ?“

Karla: „Helver je všechno co mám…Někdy mi připadá,že bez něj bych nevstala z postele. Nejsem líná,ale vědomí,že on mě potřebuje je mojí hnací silou.je bezbranný,naivní.Jednou jsem si odskočila a nechala Helvera samotného doma.Když jsem se vracela,stál přede dveřmi sousedů s ostražitým výrazem v obličeji a rozhlížel se kolem sebe.Za barevnou kostku cukru měl za úkol sousedku zavčas informovat o návratu jejího manžela z práce.
Mám strach,co by se stalo,kdyby tu Helver zůstal sám.“

Helver: „Karla je trochu moje máma a trochu taková ta manželka.Mám ji rád,jen mě někdy straší,že půjdu do ústavu a dělá se mnou takové ty věci.
Takové co mě se nelíbí….“