Korále okolo hrdla Marcela Mikulášková

Korále jsou něčím, co si na sebe člověk dobrovolně klade. S veškerou jejich krásou i tíží.

Korále okolo hrdla jako způsob sebevyjádření zesnulé brněnské herečky a básnířky Marcely Mikuláškové. Její střídmá a zároveň velmi přesná spirituální lyrika předkládá dynamický i vyhaslý vztah člověka a boha – dítěte a rodiče v tom nejširším významu.

Inscenace o hledání svého místa, přešlapování, o snaze o ukotvení, která ale končí v pocitu nedosažitelnosti. Pocit současných žen, které mají objektivně rovnější a spravedlivější podmínky ve společnosti, ale tato pozice je stále velmi křehká a často závisí na subjektivních aspektech, jako jsou výchozí sociální a rodinné podmínky.

Chceme nabídnout obrazy autorky, která píše v ženském i mužském rodě, která vidí boha jak na Olympu, tak v ředkvičce, a která ho přes veškerá zklamání znovu a znovu hledá… A On nás bude posílat:

ty jdi tam a zas dolů
a ty do očistce
Ale já chtěla bych jít raději domů
a uvařit si bramborovej guláš
a trochu zelí k tomu